Znát něčí příběh je skvělé. Ale vytvořit svůj vlastní, je mnohem lepší. A právě o tom je dnešní rozhovor. Co je klíčem k úspěchu? Co nás odděluje od ulice? Jak vydělat víc peněz? Odpověď je na všechny tři otázky stejná.
Tome, můžeš nám říci čemu se věnuješ a jaký je cíl tvé práce?
Již osmým rokem se zabývám budováním značek osobností, lidí a firem. Abych svoji práci lépe přiblížil, použiji jednoduchý příklad. Když jdete s někým na rande, tak se přirozeně chcete protějšku zalíbit.
Užít si příjemný večer, jít brzy na další rande a jednoduše uspět. Teď si představte, že vaším protějškem je TRH. V takovém případě, přichází na řadu má role. Budu vás sledovat, pozorovat vaši autenticitu, chování, projev, cíle a zároveň sleduji, jak se chová TRH.
Cílem mé práce je vzájemné sladění. Dát vás s TRHEM dohromady a zajistit, abyste na něm uspěli a to tak, že zůstanete sami sebou. Zkrátka branding – budování značek. Rád bych dodal, že je pro mě zásadní, abych to, co učím, vyzkoušel prvně sám na sobě, na svých vlastních projektech. Pomáhám lidem, svoji práci miluji a vnímám ji jako poslání.
HOUŽEVNATOST
Houževnatost. Úžasné slovo, silný význam a téma našeho rozhovoru. Jde o téma, které si Toma doslova vybralo. Houževnatost mu je velmi blízká a považuje ji za klíč k úspěchu.
Uvědomil jsem si, že věc, na které se vybourává nejvíce lidí, expertů a odborníků, je právě houževnatost. Stává se, že jakmile lidé dosáhnou nějakého úspěchu, přestanou být houževnatí, do cesty se postaví pár překážek a rázem chtějí dělat něco jiného. Častým důvod neúspěchu je právě nedostatek houževnatosti.
Co pro tebe znamená být houževnatý?
Houževnatost je určitý návyk, vlastnost, kterou postupně budujeme a to tak, že vydržíme konzistentně dělat to, co jsme se rozhodli, že dělat chceme. Není to žádná vrozená vlastnost nebo talent, je to něco, co my sami pěstujeme, a to není jednoduché.
Nejlepší značky jsou ty houževnaté. Podívejte se na Adidas, Pumu, Baťu nebo třeba Karla Gotta. Jsou to kapacity, které vydržely dodnes. Všichni je známe a vzhlížíme k nim.
ÚSPĚCH VS HOUŽEVNATOST
Z pohledu výzkumu platí, že úspěch není ani tak o talentu, ale o houževnatosti. Na Harvardu se dělal test se 150 studenty. Testovalo se, jak studenti přistupují ke vzdělávání a ke studiu.
Testování probíhalo na běžícím pásu, kde se po dobu pěti minut sledovalo chování studentů. Někteří studenti to vzdali hned na začátku, část o něco později a jenom zlomek vydržel až do konce. Splavení, zpocení, ale vydrželi.
Výzkum pokračoval a po několika letech se zjistilo, že lidé, kteří vydrželi běžet nejdéle, tak vydělávají nejvíce peněz a mají lepší životní standardy. Rozdíl nebyl ve vzdělání, rozdíl byl o přístupu k práci, v houževnatosti.
To je něco, co se snažím učit lidi. Úspěch není o tom, že přijdeš s nějakou novinkou na trh, že vytvoříš skvělý marketingový tah, je to o houževnatosti, o tom, jaký máš plán a jak dlouho v něm vydržíš. Mnoho lidí to po určité době vzdá, a to je chyba.
Řekněte mi jednu věc, kterou chcete v životě dokázat. Znáte odpověď?
Jsme tlačení do toho mít se dobře a studovat perspektivní obory. Mnoho lidí v historii, ať už jde o Piccasa nebo třeba Einsteina, dokázali tak velké věci právě díky své píli, vytrvalosti a houževnatosti. Stali se lidmi, kteří změnili svůj život, změnili chod dějin a stali se značkami.
Když se pro něco rozhodnu, tak je důležité nepřestat, mít jasno a vědět, že je to cesta na celý život. Neptejte se sami sebe, co chcete dokázat tento rok, položte si otázku, co chcete dokázat tento život. To je otázka, která vše mění.
Pokud je vaše odpověď chci být úspěšný, chci být bohatý nebo chci být šťastný. Tak to jsou omývačky, které ztrácejí kontext. Být šťastný a nevědět proč, to je jako když budu kopat do míče, ale nebudu ho kopat do branky. Hledejte odpověď na své proč…
Jaké byly tvé začátky, kde započal tvůj vlastní růst?
Celé dětství jsme prožil v chudobě. V mých čtrnácti letech jsme utekli z domova a uchýlili jsme se v plesnivé bytovce. Asi to nejhorší, co jsem kdy zažil.
Abych pomohl mámě a něco si vydělal, začal jsem pracovat na benzínce, umýval jsem řidičům auta a tady jsem se změnil, dospěl. I když jsem dřel jako mezek, nedostal jsem skoro nic. Ačkoli jsem okna dobře umyl, nedostal jsem v mnoha případech ani korunu.
Říkal jsem si, musí přeci existovat způsob, jak vydělat víc peněz a získat si větší oblibu. Přemýšlel jsem, více jsem mluvil s lidmi, změnil své vystupování a zjišťoval jejich příběhy. Zde jsem si poprvé uvědomil, že vydělávání peněz, není ani tak o té práci, ale o tom vytrvat, mít strategii a být stále sám sebou.
TO, co tě dělí od ulice, není talent, není to, kolik vyděláváš peněz, nebo jak jsi oblečený, je to o tvé vytrvalosti. Jak zvládneš přenést určitou bolest. To že tě někdo zkritizuje, že tě někdo nerespektujte, že pracuješ, když ostatní spí, to je klíčové.
Co bys doporučil někomu, kdo v něčem začíná?
Rozhodně neodkládat start. Edison, T. G. Masaryk, B. Němcová, nikdo z nich nečekal na to, až bude dokonalý, zkrátka začali. To, co se učíte, vyzkoušejte v praxi. Teď hned.
Neodkládejte start a když už do něčeho jdete, tak se rozhodněte být vytrvalí a houževnatí, i když z vás bude téct pot, bude to bolet, tak běžte dál, stojí to za to. Trénujete tím nejenom dosahování velkých věcí, ale také zvládání malých a velkých neúspěchů.
Mnoho lidí není schopno přijmout bolest. Trénujte to. Zkuste vydržet v něčem 3 roky. Dělejte nějaký sport tři roky nebo pište básně po dobu tří let. Dalším testem může být také to, jak berete vztahy, vnímáte je dlouhodobě? Co když se objeví problém, překonáte ho?
Co mám udělat, když svoji vášeň objevím, ale mám už jinou práci. Mám rodinu, starosti, závazky, … Mám do toho i přesto jít?
Prvně se sami sebe zeptejte, proč si tuto otázku pokládáte?
Dejme tomu, že ve svých 35 letech zjistím, že jsem manažerem v oblasti, která mě nebaví a dělal jsem to celou dobu spíš kvůli financím a zajištění. Nyní vím, že mojí vášní je malování, to je to, co bych chtěl skutečně dělat. A co teď?
Otázka má dva rozměry:
1) psychické hledisko
2) ekonomická rizika
Pokud odhalím, že jsem měl celý život dělat něco jiného, určitě bych se do toho měl pustil. Ale rozhodně bych to promýšlel, dělal strategii a vnímal to jako když čekám dítě. Miminko ve mně musí růst.
Neporodím ho hned, ale devět měsíců mu dám čas. Čas, aby vyrostlo, nabralo sílu a abych se s tím srovnal jak já, tak i mé okolí. Je potřeba být rozumný a přemýšlet strategicky. Skočit do něčeho po hlavě určitě není nejlepší způsob, jak uspět.
Být houževnatý a vytrvalý, znamená promyslet rizika a také se zamyslet, jak se budu chovat a jednat, když přijde krize. Počítejte s tím, že vám někdo řekne, že je to blbost. Přijměte, že nebudete dokonalí, uděláte chyby, ale nikdy nepřestaňte, to je ta pravé ingredience úspěchu.
Jak najít vášeň?
Je to dost zprofanované téma a společnost nás do toho někdy trochu tlačí. Představte si, že máte divokou šelmu a tu šelmu chcete něco naučit. Čím víc na ní tlačíte, tím divočejší bude. Je potřeba přistupovat k ní opatrně a postupně, ne ji svázat a zbičovat.
Zpomalte a uvědomte si, zda hledáte vášeň pod tlakem společnosti, nebo to vy sami opravdu vnitřně cítíte. Je to něco, co jste již objevili nebo je potřeba zkoušet jiné věci? A co bych doporučil lidem, kteří ji nenašli?
Zřejmě jsou v zajetí toho, že je potřeba šelmu svázat. Tak to ale není, zkoušejte nové věci, pomáhejte kamarádům podnikat, dětem s úkoly, starejte se o lidi, hledejte ty věci. Nepřijde to samo, je potřeba zkoušet a testovat, ale když už to přijde, je dobré dát tomu čas. Komunikujte sami se sebou. To je to, co bych doporučil.
- prečítajte si: Digitální nomádství – jak žít, pracovat, cestovat
Houževnatost mi přijde na tolik důležitá, že jsem se rozhodl napsat na toto téma knihu. Knihu s názvem Poslední zvítězí. Je o zpomalení a o tom, jak pomocí houževnatosti dosáhnout svého. Věřím, že to lidem pomůže a nakopne je to.
Jsem přesvědčený, že houževnatý člověk bude úspěšnější než lidé, kteří sází pouze na talent. Houževnatí lidé totiž o každý centimetr světa bojují jako by byl ten poslední. On totiž je.
- Autor: Adriana Řeháčková
- Zdroj: http://www.svetuspesnych.cz/