Zalíbit se všem je zaručená cesta k sebevraždě vlastní originality

Drtivá většina lidí je závislá na dobrém pocitu okolí. Chceme, aby nás každý měl rááád. Většinou první otázka, co nás napadne, když chceme udělat něco jinak je: „Není to blbý? Co by na to řeklo okolí?“

183

Drtivá většina lidí je závislá na dobrém pocitu okolí. Chceme, aby nás každý měl rááád.
Většinou první otázka, co nás napadne, když chceme udělat něco jinak je: „Není to blbý? Co by na to řeklo okolí?“

Šedá norma je základ malých měst a vesnic. Jakmile tam vybočujete z řady, tak jsem na hledáčku místních drben nebo takzvaných názorových rasistů. Nejvíc mne baví hláška převážně žen: „Viděla si, co to měla na sobě?“ Brrr jde na mne kopřivka. Večer se pomodlím za všechny názorově utlačované lidi.

Člověk není tvor logický, ale emoční a díky tomu můžeme zažívat pocity a žít. Což je pecka i prokletí zároveň

Typologie nám říká, že máme 16 typů osobnosti. Pokud jsem ryba, tak asi nevyhraji v olympiádu v lezení na strom jako opice. Tak proč se sakra stresovat.

Proč máme touhu stále soudit lidi a srovnávat se? Zkuste se zamyslet kolik myšlenek Vám to krade z Vaše denního časového rozpočtu? Dost co. Co vás motivuje posuzovat ostatní? A ještě máte u toho dobrý pocit, že je někdo horší jak Vy……… bez komentáře. Je to evoluce, doporučuji se nad tím zamyslet.

Největší kati jsou děti, ty se s ničím nepářou. Oni si myslí, že jak to vnímají ony, tak je to správně a jsou vzorem dokonalosti a pokud jste jinej, tak vám to dají sežrat. Ty nemáš krokodýla ve znaku, proč máš 4 proužky místo třech. A ty jsi nebyl na dovolený u moře.

Nejvíc mě baví, když si mě někdo prohlídne od hlavy až k botám, a pak mu položím otázku. „Co jste o mně zjistil, když jste mě zrentgenoval pohledem?“ Máte vidět ty ksichty a následné koktání. Kdo je originální, tak budu rád, když to vyzkoušíte a Vaši zkušenost napíšete pod článek.

Základem je se k lidem chovat slušně a respektovat je! (je to náročné, taky nejsem dokonalý, ale lepším se)

Sníte být originální nebo jste originální? 

Tak třeba já, v čem jsem jiný. Praxe.

V létě jsem si koupil růžovou deku (schválně kontrastní, aby vzbuzovala emoce) vystřiženou jak ze sladkého romanťáku. Místo klasických schůzek jsem aplikoval byznys deky.

Vezmete deku, jdete na kampu, Karlák, Letnou a jdete ouřadovat. Děláte byznys, ale u toho sedíte či ležíte na dece, pijite vodu či pivko v plechovce a děláte byznys. Teď slyším až sem ty názory. To je „blbý“ na to já nemám.

Další příklad:
Jsem rebel Českého Linked Inu. Lidé mne tam buď nenávidí nebo mne berou. Nic mezitím není. Píšu s chybami a lidé mi psali, ať si je opravím. A co jsem jim řekl.

Tam žádné chyby nejsou, jelikož já píšu kreativní češtinou a v té chyby neexistují. Héééj. To byla kameniáda. Ale já to dal. Vše je na úhlu pohledu. Pravda je relativní.

A je třeba si uvědomit jednu věc. Pokud se k lidem chováte slušně a nikomu neubližujete, tak je jen na Vás, co děláte. Vy nejste zodpovědní za pocity jiných lidí! Máte koule být jiní a uspět?


PRIDAŤ KOMENTÁR